Naprostá většina Egypťanů vyznává islám, monoteistické náboženství, které celosvětově praktikuje asi 1,1 miliardy věřících. Podobně jako v mnoha jiných zemích je i v Egyptě islám ustanoven státním náboženstvím. Jeho zásady nejsou sice součástí zákoníku (jako např. v Saudské Arábii a Iránu), ale mnoho zákonů z něj vychází.

Islám

Kořeny islámu

Prorok Mohamed

Zakladatelem muslimské víry a z jejího pohledu jejím posledním a nejdůležitějším prorokem byl Mohamed (570 Mekka – 632 Medína n. l.). Podle Koránu byly proroky i např. Abrahám či Ježíš, ale až Mohamed ho „dal dohromady“.

Jméno islám vychází z jednoho ze tří kroků, které má věřící učinit (al-iman, al-islam a al-ihsan), a v podstatě znamená „odevzdání se a důvěra k Bohu“.

Mohamed se narodil v Mekce, kde začal zvěstovat svou víru. Odtud byl ovšem vyhnán v roce 622, a proto se svými druhy rozhodl odejít do Medíny. Toto období vyhnání se nazývá hijra („hidžra“) a je od něj počítán muslimský kalendář.

Korán a Hadith

Korán, svatá kniha islámu, prý obsahuje Slovo Boží určené celému lidstvu předané archandělem Gabrielem proroku Mohamedovi – to však bylo dlouho dobu předáváno pouze ústně, než bylo zapsáno. Korán je veršovaný a obsahuje 114 súr (textová jednotka) seřazených sestupně podle velikosti.

Mezi Biblí a Koránem existuje mnoho shod v oblasti církevní i literární, hlavní rozdíl tkví zřejmě v tom, že Korán na rozdíl od Bible dává v mnoha ohledech přesný návod k tomu, jak by věřící měli žít.

Druhý zdroj islámu vedle Koránu představuje Hadith, orálně předávaná vyprávění, ponaučení a náboženské praktiky přisuzované Mohamedovi.

Principy islámu

Svými dogmaty a předpisy islám říká věřícím, jak by se měli chovat ve všech oblastech svého života – nejedná se tedy jen o náboženství, ale i o jistý způsob a systém vlády. Ústředním dogmatem islámu je potvrzení božské jedinečnosti: „Zbožnost spočívá ve víře v Boha, v anděly, ve zjevené Knihy, v Posly, v Poslední soud a v předurčení.“

Obřady a svátky

Oficiálním islámským kalendářem je hidžirský kalendář. Jeho letopočet začíná roku 622 (počátek hidžry). Hlavními muslimskými svátky během roku jsou ‘id al-fitr (přerušení půstu) a ‘id al-ahda (svátek oběti), ty ostatní jsou méně významné.

Ramadán

Ramadán, postní měsíc (saum), je devátý měsíc islámského kalendáře. Během něj prý Mohamed obdržel první z Božích zjevení. Každý muslim během něj musí dodržovat půst, což znamená nejíst, nepít, nekouřit, nežvýkat a nemít sex. Ovšem večer (když Alláh své věřící „nevidí“) začínají velké slavnosti a všichni si užívají jídla a pití (i všeho ostatního) dle libosti.

Jelikož má islámský kalendář lunární měsíce, je kratší než ten náš a Ramadán se tak pro nás každý rok posouvá o 11 dnů nazpět. V roce 2005 trval od 2. října do 1. listopadu. V roce 2009 trvá od 21. srpna do 19. září, v roce 2010 od 10. srpna do 9. září.

Den muslima

Od dosažení dospělosti je pro muslima povinných pět každodenních modliteb: ranní (subh), polední (zuhr), odpolední (‘asr), večerní (maghrib) a noční (‘isha).

Sunnité a Šiíté

Islám je sice jednotné náboženství, ale není jen jeden. V podstatě existují tři způsoby jeho vnímání:

  • sunnismus (83 % věřících)
  • šíismus (16 %)
  • charídžismus (1 %)

Sunnismus je ortodoxní proud islámu, Šiíté (z arabského shí’ah, „oddělená skupina“) se od nich odlišuje především tvrzením, že pouze Ali (čtvrtý chalífa) je stanoveným následovníkem Mohameda. Ti žijí především v Iránu, Iráku a Jemenu. V Egyptě tvoří většinu Sunnité.

Koptské křesťanství

Podle tradice je za zakladatele koptské církve považován svatý Marek, jeden ze čtyř novozákonních evangelistů. Prý to byli Koptové, kteří v podstatě stvořili poustevnictví – šlo jim o dosažení ještě intenzivnějšího náboženského prožitku (za prvního poustevníka je považován sv. Antonín, který v poušti založil klášter).

Slovo „Kopt“ má svůj původ v řeckém Aygyptos, což v překladu znamená Egypťan.